Slovník pojmů

Míra věrnosti, s jakou zdroj zobrazuje barvy oproti referenčnímu zdroji.

Vyjadřuje, jak věrně se barvy předmětů jeví pod daným zdrojem ve srovnání s referenčním zdrojem o stejné teplotě chromatičnosti. Všeobecný index Ra je průměr z osmi testovacích barev; hodnota 100 znamená dokonalé podání, nižší hodnoty barevné zkreslení. Pro kvalitní vnitřní osvětlení se obvykle požaduje Ra ≥ 80. Je to bezrozměrná veličina.

Svítivost plochy v daném směru vztažená na její průmět.

Plošná hustota svítivosti — svítivost elementu plochy v určitém směru dělená průmětem této plochy do roviny kolmé ke směru pozorování. Jas je jediná světelně-technická veličina, kterou oko vnímá přímo jako „jasnost“ svítící nebo osvětlené plochy. Jednotka cd·m⁻² se nazývá nit.

Teplota černého zářiče barevně nejbližšího zdroji, který neleží přesně na Planckově křivce.

Teplota Planckova zářiče, jehož chromatičnost je nejblíže chromatičnosti zdroje (nejkratší vzdálenost v diagramu u'v'). Používá se pro reálné zdroje — zářivky a LED — které neleží přímo na Planckově křivce, a proto pro ně nelze určit pravou teplotu chromatičnosti. Často se doplňuje odchylkou Duv udávající posun od Planckovy křivky.

Světelný tok dopadající na jednotku osvětlované plochy.

Plošná hustota světelného toku dopadajícího na povrch — kolik světla dopadá na danou plochu. Platí 1 lux = 1 lumen na metr čtvereční. Jde o veličinu vnímanou na osvětlované ploše (např. na pracovním stole), nikoli o vlastnost zdroje. Osvětlenost je nejčastěji normovaná veličina v interiérech.

Úhel, pod kterým je z bodu vidět plocha — obdoba rovinného úhlu v prostoru.

Poměr plochy vyťaté na povrchu koule ke čtverci jejího poloměru. Celý prostor kolem bodu odpovídá 4π steradiánů (sr). Prostorový úhel spojuje světelný tok a svítivost vztahem Φ = I·Ω a je klíčový pro popis vyzařování zdroje do prostoru.

Celkový světelný výkon zdroje vážený spektrální citlivostí oka.

Výkon záření přepočtený podle spektrální citlivosti lidského oka (funkce V(λ)). Udává celkové množství světla vyzářené zdrojem do všech směrů za jednotku času. Je základem pro hodnocení účinnosti zdroje — měrného výkonu v lm/W. Jednotkou je lumen (lm).

Světelný tok vyzářený do jednotkového prostorového úhlu v daném směru.

Prostorová hustota světelného toku — tok připadající na jednotkový prostorový úhel v určitém směru. Kandela (cd) je základní jednotkou SI. Svítivost popisuje, jak „silně“ zdroj svítí do konkrétního směru, a vyjadřuje směrovou charakteristiku svítidel.

Teplota černého zářiče, jehož barva světla je shodná s barvou daného zdroje.

Teplota Planckova (černého) zářiče, jehož chromatičnost přesně odpovídá chromatičnosti posuzovaného zdroje. Platí jen pro zdroje, jejichž barva leží přímo na Planckově křivce v diagramu chromatičnosti. Nižší hodnoty (≈2700 K) odpovídají teple bílému světlu, vyšší (≈6500 K) chladně bílému. Jednotkou je kelvin (K).